Trio si zazpívalo: Časy se mění

18.12. 2008

Pardubice, Trutnov/ Na mistrovství Evropy, které hostila minulý týden Rijeka, díru do světa svým umístěním neudělali, přesto se všichni vrátili spokojeni. Východočeské trio Jiří Jedlička, Alžběta Řehůřková a Hana Paloušková si pokaždé ve dvou disciplínách zlepšilo osobní rekord.

Krátký bazén v Rijece sedl nejvíce ALŽBĚTĚ ŘEHŮŘKOVÉ (na snímku Aleše Vaníčka). Fakta hovoří jasně. Trať 200 metrů polohový závod – čas 2:16,89 a nový osobní rekord, lepší o více než dvě vteřiny. Stejného zlepšení dosáhla i na dvojnásobné trati, ve své parádní disciplíně, když stlačila svoje maximum na 4:44,80. „Jsem ráda, že jsem se konečně i na Evropě zlepšila,“ usmívala se po návratu domů česká reprezentantka. Radost jí nezkazil ani pohled na výsledky čtyřstovky, v níž skončila devatenáctá, a dvoustovky, kterou „udělala“ ve dvaadvacátém čase. „Je lepší být devatenáctá s tímto časem než osmnáctá s loňským, o deset vteřin horším,“ prohlásila Řehůřková. „Na svoje poměry jsem závod rozjela hrozně rychle a pak už mi v konci nezbývaly síly.“ Kromě kraula si vylepšila motýlka, znak i prsa. „Vždycky to může být lepší. Ale s tím, jak mistrovství dopadlo, jsem úplně maximálně spokojená,“ uzavřela Alžběta Řehůřková.

HANA PALOUŠKOVÁ přestoupila na podzim z PK Hradec Králové do SCPA Pardubice a záhy se, znovu po čtyřech letech, kvalifikovala na mistrovství Evropy. „Atmosféra šampionátu mě úplně pohltila. Určitě jsem si ji více užila než před čtyřmi roky ve Vídni. Se svými výkony až na padesátku prsa jsem spokojená, prostředím doslova nadšená,“ neskrývala své pocity svěřenkyně trenéra Martina Prokeše.

A má být proč spokojena. Na sto metrů (1:09,11) i dvě stě metrů prsa (2:29,52) si zlepšila osobní rekord. „Padesátku jsem brala na rozplavání, abych byla upřímná, nic světoborného jsem nečekala. Navíc jsem testovala nové plavky. Naopak mě velmi překvapila stovka. Do té doby jsem ji pouze jednou zaplavala pod minutu deset. Ve své královské disciplíně jsem si sice o setinu zlepšila čas, nicméně jsem cítila, že mám rezervy,“ poznamenala Hana Paloušková.

Nejzkušenějším z východočeského tria byl na ME nejlepší plavec roku 2007 JIŘÍ JEDLIČKA. Olympijská sezona mu sebrala hodně sil, a tak do Rijeky jel bez nějakých ambicí. Dokonce ze svého rejstříku vyškrtl královskou disciplínu, kterou je prsařská dvoustovka. „Šampionát jsem si jel vyloženě užít. Ani jsem si neoholil tělo. Ne, že by se tím nějak výrazně zlepšovaly časy, jde spíše o psychologický moment,“ objasnil plavec SCPA Pardubice.

Přestože jel Jedlička do Rijeky jako „turista“, v obou případech si zlepšil osobní rekord. Na padesát metrů prsa zaplaval čas 27,61. Dvojnásobnou trať zvládl za 1:00,06. „Jde sice o mírné posunutí časů, ale já jsem spokojen. Každé zlepšení je kolikrát lepší než umístění. Na to, že jsem plavání nevěnoval tolik času jako před olympiádou, je to dobrý výsledek,“ ví nejlépe Jiří Jedlička.

 
Zdroj: Krkonošský deník

Autor: Bogáň Michal

Konečně, radovala se plavkyně Řehůřková

17.12. 2008

Z evropského šampionátu v Rijece se Alžběta Řehůřková vrátila se dvěma skvělými osobáky.

Trutnov/ Na dvoustovce polohovky dvaadvacátá, na dvojnásobné trati devatenáctá.

Žádná sláva? Naopak!

Pohled na výsledky, které trutnovská plavkyně ALŽBĚTA ŘEHŮŘKOVÁ dosáhla na mistrovství Evropy v krátkém bazénu, je zkreslující.

Šampionát v chorvatské Rijece, ač to na první pohled nevypadá, je nejvydařenějším z těch tří, jež má devatenáctiletá reprezentantka za sebou.

Dva svoje starty proměnila ve dva nové osobní rekordy. Na trati 200m PZ plavala čas 2:16,89 a na 400m PZ 4:44,80.

„Všem nám to tam sedlo a jsem ráda, že jsem se konečně i na té Evropě zlepšila,“ zářila Řehůřková po návratu domů.

Alžběto, mohl ten letošní šampionát dopadnout ještě vůbec lépe?

Tak určitě. Vždycky to může být lepší. (směje se) Ale s tím, jak to dopadlo, jsem úplně maximálně spokojená.

Aby ne. Před odjezdem jste se svěřila, že v koutku duše doufáte ve zlepšení svého osobáku. Ovšem dva nové rekordy, navíc pokaždé o více než dvě vteřiny, z toho jste musela mít pořádný šok, ne?

Bylo to skvělé. Myslím, že všichni jsme se v Rijece potkali s výbornou formou. Všichni si tam dělali osobáky a plavali skvělé časy.

A proto jste si řekla, že se přeci nenecháte zahanbit?

No jasně. (směje se) Prostě všem to sedlo a je skvělé, že i mně. Cítila jsem se výborně a jsem ráda, že konečně jsem se i na té Evropě zlepšila.

Zlepšení je velké, a to dokonce i na vaši „doprovodné“ dvoustovce polohovky...

V závodě bylo dobré, že jsme s Bárou Závadovou (druhá česká závodnice v rozplavbě se Řehůřkovou – pozn. red.) plavaly vedle sebe. Věděla jsem, že budu mít s kým plavat. Na předchozích mistrovstvích mi většinou všichni ujeli a člověk pak bojoval jen sám se sebou.

Tušila jste, že míříte vstříc takhle rychlému času?

Vůbec. Ani v ten den jsem se nějak necítila. Na rozplavání mě docela bolely nohy. Proto jsem byla velmi překvapená z toho, jak závod dopadl, a jak dobrý čas jsem vlastně udělala.

A to vaše hlavní disciplína měla teprve přijít. Zvýšilo se vám sebevědomí?

Určitě. Říkala jsem si, že když už dopadla dvoustovka, kde jsem se rok nezlepšila a vždycky je taková, že buď mi vyjde nebo je dost za mým osobákem, tak musí dopadnout i čtyřstovka.

V neděli jste se však v rozplavbě žádnou českou „spolujezdkyni“ neměla. Navíc jste dostala dráhu číslo jedna. Neměla jste z toho trochu obavy?

Trochu ano. Napadlo mě, bůhvíjak to bude vypadat. Ale ostatní holky mi moc neujely a bylo dobré, že jsem je furt vedle sebe viděla. Na svoje poměry jsem to hrozně rychle rozjela a pak už mi v konci nezbývaly síly. Kraula jsem třeba neplavala ani tak rychle, jako v kvalifikačním závodě v Brně.

Zase jste se ale zlepšila na předchozích třech úsecích...

No právě. Posunulo se zase něco jiného. Pro příště vím, že kdyby ten kraul byl ještě o chloupek rychlejší, mohl by být i výsledný čas ještě lepší.

Na finále vám chybělo sedm sekund. Je to velká ztráta?

Je to dost. To jsou skoro ještě dvě vteřiny na každé stovce. (ušklíbne se) Alespoň už to není ale patnáct vteřin. Po malých krůčcích se přibližuji.

Jak si myslíte, že bude ještě dlouho trvat, než se vám to sedmisekundové manko podaří stáhnout?

To teda vůbec netuším. (směje se) Uvidíme. Stále se bude muset pokračovat v práci a kdyby to vyšlo co nejdřív, tak jedině dobře. Jenomže dopředu postupují i ostatní.

Před šampionátem jste také prohlásila, že se nebudete dívat na umístění, ale jen na časy. Přesto nemrzí vás, že z toho bylo až 19. respektive 22. místo?

Ne. To je přesně ono, proč čas je důležitější než umístění. Je lepší být devatenáctá s tímto časem, než osmnáctá s loňským. O deset vteřin rychlejší. Stále je ale do dvacítky, a to je dobrý.

Jak vaše vystoupení hodnotil reprezentační kouč?

Se všemi byl hrozně spokojený. Už si ani nepamatuji, kolik tam padlo českých rekordů. Hrozně moc. I dorostenecké rekordy. Semifinále jsme měli, finále, dvě šestá místa. Po dlouho době se naše plavání trochu zvedlo a doufejme, že bude dále vzrůstat a dostaneme se brzy tam, kde jsme byli ještě před nedávnem, kdy se vozily medaile.

Zdroj: Krkonošský deník

Autor: Bogáň Michal