PLAVÁNÍ

Z Řehůřkové všechno spadlo

2.12. 2008

 

Rozhovor s trutnovskou plavkyní o splněném limitu na ME, o čisté hlavě i o vypůjčených plavkách.

 

Trutnov/ Nevěřila, necítila se dobře, ale přesto na svůj třetí evropský seniorský šampionát v řadě pojede.

Devatenáctiletá trutnovská plavkyně ALŽBĚTA ŘEHŮŘKOVÁ se již za necelé dva týdny představí na mistrovství Evropy v chorvatské Rijece.

„Všechno to ze mě spadlo,“ ulevila si Řehůřková po Velké ceně Brna, kde na 400m polohovky „dala“ limit (4:50,94), potřebný k účasti mezi elitou starého kontinentu.

 

Na kolik procent jste věřila, že se vám podaří limit zaplavat?

Nóóó. Na moc ne. (poprvé se rozesměje a rozhodně ne naposled) Nemyslela jsem si, že by to mohlo dopadnout. Chtěla jsem, ale necítila jsem se dobře.

 

Z jakého důvodu?

V sobotu ráno mi nebylo nejlíp a ani ten závod potom nedopadl tak dobře, i když čas nebyl hrozný. (Řehůřková na 200m PZ skončila třetí – 2:21,82 – pozn. red.) Nevěděla jsem, jak na tom v neděli budu. Nakonec to ale bylo dobrý.

 

Když jste do Brna přijela sužována zdravotními komplikacemi, neplánovala jste třeba vynechat sobotní program a soustředit se jen na nedělní polohovku?

To ne. Byla to jen dvoustovka, která zase tak hrozná není a alespoň jsem byla ve vodě. V neděli už jsem na tom byla fyzicky dobře.

 

A co vaše psychika? Netížilo vás vědomí, že je to poslední šance na splnění limitu a vy prostě musíte, jestli chcete odjet do Rijeky?

Právě, že docela jo. Hlava mi pracovala. Říkala jsem si, že limit je horší než můj osobák, takže bych to v podstatě dát měla. (asi o čtyři vteřiny – pozn. red.) Byla jsem na to dost upnutá.Musela jsem to rozdýchat a uvědomit si, že když se to nepovede, nic se nestane. Prostě to chtělo jít do závodu s čistou hlavou.

 

A to se podařilo...

Ano, i díky trenérovi. (Tomáš Břeň – pozn. red.) Před závodem mě motivoval, že první polovinu polohovky mám pomalejší a holky mi budou ujíždět, ale že vždycky jsem je dokázala dohnat. Abych si uvědomila, že na ně mám. I když potom v závodě byly přede mnou, říkala jsem si, že jim to prostě nedám a musím je dojet. Tak jsem je dojela. (rozesměje se)

 

Takže vás to neznervózňovalo, když vaše soupeřky plavaly před vámi?

Samozřejmě, že to není nic příjemného, když je vidíte v polovině závodu před sebou. Ale tím, že se mi nevzdálily tolik, byla jsem za nimi dva, tři metry, a že jsem nemusela stahovat nějakých deset, to pro mě bylo naopak motivující, dojet je. Někdy je fajn, když je někdo před vámi.

 

Měla jste přehled o tom, jaký čas plavete?

Čas jsem nevěděla, ale myslela jsem si, že jedeme rychle a limit splníme. Nakonec se nám to povedlo všem třem. To, že jsme všechny plavaly pod čtyři padesát, jsem teda nečekala. (Řehůřková se na ME kvalifikovala jako druhá časem 4:48,49) Byla jsem hrozně překvapená, je to můj druhý nejlepší čas. (osobní rekord na 400m PZ má trutnovská plavkyně 4:47,28)

 

Pomohly vám k tomu ty vypůjčené plavky?

Asi jo. Hlavně ale pomohly mojí hlavě, protože ty dvě další holky je měly také. Tím, že jsem neměla na sobě nějaké obyčejné, jsem věděla, že jsme na stejné úrovní a rozhodne to, kdo je nejrychlejší a ne plavky.

 

Jak to je vlastně u plavců? Vy si nepotřebujete vyzkoušet „výzbroj“ předem?

Asi je lepší, mít je třeba jednou už ve vodě. Pořád to jsou ale jen plavky a voda. Není to nic závažného. Mně třeba byly trochu větší, ale uplavala jsem to v nich. Není to nic, že bych je musela půl roku zkoušet. Za půl roku už máte plavky na vyhození.

 

A teď otázka na tělo. Bez těch plavek byste to zvládla?

No, to právě nevím. (směje se) To je otázka, kterou jsem si už také sama sobě pokládala, jestli bych bez nich takhle plavala. Nevím. Uvidíme, až je na sobě mít nebudu, jestli poplavu také tak rychle.

 

Radovala jste se po dohmatu?

Strašně moc. Všechno to ze mě spadlo. Po jaru, kdy mi to neplavalo, jsem si zase dokázala, že mi to pořád alespoň nějak jde.

 

Jakou máte formu před odjezdem na šampionát?

Uvidíme. Do závodů zbývají necelé dva týdny. Teď ještě trochu trénujeme a pak se bude odpočívat. Uvidíme, jak na tom budu.

 

Zdroj: Krkonošský deník

Autor: Bogáň Michal