PLAVÁNÍ

Plavkyně Pechancová na MEJ těsně za branou semifinále

Bělěhrad

 

Mezi šesticí plavců, kteří splnili náročné limity pro účast na Mistrovství Evropy juniorů v srbském Bělehradě měla své zastoupení i TJ Lokomotiva Trutnov v podobě Anety Pechancové, která při své premiéře na vrcholné mezinárodní soutěži obsadila 18. místo na motýlkové padesátce, 28. místo na padesátimetrové trati znakem a 38. místo na dvojnásobné trati.

 

Aneto, jak se Ti líbilo v Bělehradě?

Do Bělehradu jako takového jsme se moc nepodívali. Chodili jsme jen z hotelu na bazén a zpět. Čas na prohlídku města sice byl, ale ve volnu jsme raději odpočívali a nabírali síly na další starty. Co se týče bazénu, tak ten nějak nevybočoval z průměru. Organizace závodů byla na velmi dobré úrovni a velkým plusem byl krytý bazén, který byl otevřen po celou dobu závodů a sloužil k vyplavání, popřípadě rozplavání. Atmosféra při závodech byla úžasná, získali jsme podporu i našich sousedů- Polska a Slovenska.


Svého největšího úspěchu na MEJ (18. místo)a velkého osobního rekordu jsi dosáhla v doplňkové disciplíně na 50 metrů motýlek poslední den soutěží, proč?

Možná právě proto, že to byl doplňkový start. Nebyla jsem už zdaleka tak nervózní jako předchozí dny. Byla jsem podstatně psychicky uvolněnější a to určitě přispělo k lepšímu výkonu. Čas na kterém se omega zastavila a následné 18. místo bylo velice příjemným překvapením. Škoda jen, že jsem nebyla o dvě příčky výše a neprobojovala se do semifinále.

 

Proč se Ti nepodařilo zaplavat“osobáky“ na hlavních tratích, kde jsi podle splněného limitu měla bojovat o semifinále.

Myslím, že jsem pro úspěch udělala vše. Trenér pan Pokorný mi napsal před odletem do Bělehradu i na místo samotné tréninky, na které jsem zvyklá a po kterých jsem právě splnila limit. Forma vypadala velice slušně, ale nervozita a stres byly asi největším problémem. Nedokážu říct, jestli to bylo jen o psychické stránce. Mohlo být i více faktorů. Abych se dostala do odpoledního semifinále, bylo nutné zaplavat osobní rekordy už ráno, což v České republice potřeba není. Bylo to mé první vystoupení na takto velkých závodech, takže nedokážu říct, v čem byl ten hlavní problém.

 

Považuješ své vystoupení za úspěch a jak vystoupení hodnotil Tvůj trenér?

Máme z toho dost smíšené pocity. Závěrečný 50 motýlek ukázal, že forma byla výborná a že jsem měla podstatně navíc. Velký osobní rekord právě na této trati dost zkreslil zbylý „neúspěch“. Mrzí mě, že ani jednou jsem se nepředstavila v odpoledních semifinálových blocích, na které stačily časy okolo mých osobních rekordů.

 

Dle zaplavaných časů bylo MEJ nejkvalitnější za poslední roky a špička hodně široká co tomu říkáš?

To je pravda, byla radost se na to koukat. Konkurence byla opravdu veliká. O to těžší bylo se probojovat do některého z odpoledních programů.

 

plavani08-026_m

 

Hovořila si se soupeřkami z jiných zemí, třeba o tréninku? Co jsi se dozvěděla?

Ano, hovořila. S Belgičany a Poláky. Obě země mají podstatně více suché přípravy, i objemů ve vodě. Bylo to zajímavé a dozvěděla jsem se spoustu nových věcí. Je to určitě impuls a inspirace do další práce, vzhledem k tomu, že například jmenované Polsko je svou výkonností podstatně výše než Česká republika.

 

Teď trochu z jiného soudku. Do Bělehradu jste přiletěli těsně po zatčení R.Karadžiče, projevilo se to nějak?

Ano. Všichni účastníci MEJ byli pod dohledem a v době demonstrací nesměli vycházet ze svých hotelů. To bylo ale jen jeden večer. Kdybychom se nedozvěděli z televize, že se něco dělo, nevěděli bychom o tom.

 

Předpokládám, že Ti trenér Pokorný naordinoval po náročné sezoně nějaký odpočinek, kdy se vrhneš do dalšího tréninku?

No tak oficiální odpočinek nemám. S trenérem jsem domluvená maximálně na 14- ti dnech volna, ale pravděpodobně začnu už po týdnu, abych se do toho zase co nejdříve dostala a podzimní sezóna vyšla „na výbornou“.

 

MEJ v Srbsku bylo Tvojí poslední mezinárodní akcí mezi juniory. Jaké cíle si dáváš do nové sezony?

Poslední, ale zato nejlepší a to ať po sportovní nebo společenské stránce. Juniorskou kategorii jsem si moc užila. Cíle do nové sezóny jsou jednoduché. Pokusit se vybojovat titul seniorské mistryně republiky. To je určitě jeden z hlavních cílů. A také splnění reprezentačního limitu mezi dospělé.

 

Jak náročný bude přechod mezi "dospěláky" na mezinárodní scéně? Víme, že v ČR jsi to zvládla velmi dobře.

Náročný bude tak, jak budu trénovat. Závodů v zahraničí nebude zdaleka tolik, jako v juniorské kategorii. Alespoň prvním rokem, kdy budu mezi dospělými nejmladší. Chtěla bych se určitě co nejvíce prosadit do české seniorské špičky, abych byla nominována na mezinárodní akce a nabírala nové a nové zkušenosti.

 

V příštím plaveckém roce jsou dvě vrcholné akce dospělých: ME v krátkém bazénu v Rijece a MS na padesátce v Římě, plánuješ svoji účast?

Já se držím hesla: „Nohama pevně na zemi.“ S ME v Rijece popravdě nepočítám vůbec. Limity jsou dost tvrdé. A co se týče Říma. Udělám pro to vše, abych se k limitu co nejvíce přiblížila. Pro účast jsou potřeba zaplavat časy, které určitě nebudou jednoduché, ale MS je skoro až za rok a do té doby se dá udělat spoustu práce.

 

Co bys vzkázala příznivcům plavání?

Snad jen to, že moc děkuji. Plavání není divácky zajímavý sport a je doopravdy málo lidí, kteří se v plaveckém světě orientují. Proto si vážím každého fanouška a „nadšence“, který se alespoň málo o tento sport zajímá.

 

Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů.

 

Tomáš Břeň