Vždycky stojím nohama na zemi, řekla Pechancová a vyrazila na Evropu
Zítra začíná v maďarském Debrecínu mistrovství Evropy v plavání v dlouhém bazénu, kde se premiérově představí i zástupce z Trutnova. „Budu spokojená se zopakováním přihlášených časů,“ řekla skromně před svým odjezdem devatenáctiletá reprezentantka Aneta Pechancová. V pondělí poplave 50 metrů motýlek, v pátek 50 znak a v neděli 50 kraul.
Anet, jak se cítíš před evropským šampionátem?
Nesmím přemýšlet o tom, že to je mistrovství Evropy. Jak já s oblibou říkám, jsou to závody jako každé jiné, jen tam bude větší konkurence. Nicméně se cítím dobře. Tréninkové časy jsou velmi rychlé.
Na co jste se s trenérem Pokorným zaměřili v posledních trénincích?
Než v posledních trénincích, bych spíše řekla v posledních měsících. Hodně jsme popracovali na síle, dynamice a téměř denně zařadili sprintérské tréninky. Stejně tak tomu bylo tento poslední týden, jen s rozdílem, že zátěž i kilometráž byla už podstatně nižší, abych si stihla dostatečně odpočinout do příštího týdne.
Na evropské scéně v dlouhém bazénu poplaveš jako první Trutnovačka v historii. V čem pozoruješ svoje zlepšení?
Jak jsem řekla, jsem naprosto jinak silově připravená než třeba před rokem. A síla je nezbytná část pro absolutní sprintérský výkon.
Vysvětli, jaký je rozdíl plavat v dlouhém a krátkém bazénu?
Dlouhý bazén je všeobecně pomalejší, a proto mnou neoblíbený. Chybí tam obrátka na pětadvacítce, z toho důvodu to bere dvě až čtyři desetiny na padesát metrů. Dlouhý bazén má ale větší „jméno“. Největší soutěž, jako je olympiáda, se pořádá pouze na padesátimetrovém bazénu.
Čekají tě tři starty na padesátkách. Jaké jsou tvoje osobní cíle?
Já vždycky stojím nohama na zemi, jsem potom zklamaná. Budu spokojená se zopakováním přihlášených časů. Pokud z toho padnou osobní rekordy, bude to taková příjemná třešnička na dortu.
Je v některé z disciplín reálná tvoje účast v semifinále?
To si vůbec netroufnu říct. Vzhledem k nadcházejícím olympijským hrám bude konkurence hodně tvrdá. Papírově jsem na všech třech padesátkách kolem třicátého místa, nicméně každý závod je specifický a o sprintu to platí dvojnásob. Pro konkrétní umístění si do Debrecínu nejedu. Pokud pojedu v osobním rekordu a skončím čtyřicátá, budu spokojená.
A co olympijský limit?
Jsem realista. Olympijský limit je strašně daleko. Začala bych nejprve tím, abych zopakovala to, co jsem plavala loni. Pak se uvidí.