Exhibiční vystoupení „bijců“ z Highlanders
„Bike Fest Hradec Králové“ a „Bujará Úpice“

Tak jsme se konečně dočkali a po malé zkoušce při semináři ČMTA v Trutnově , kde si pár vyvolených / viz. První seminář ČMTA v roce 2006 / vyzkoušelo poprvé co je to ring a ostřejší sparing už zde máme skoro první křest ohněm v podobě exhibičních vystoupení.

Nejprve můj názor jako trenéra a „mravokárce“ HIGHLANDERS : …. je to perfektní test psychické a fyzické vyzrálosti borce před tím než půjde do opravdového „fightu“ , kde už je vše naostro. Možná většina amatérů a bohužel i zkušených borců ohrne nos nad tímto pomalým způsobem přípravy, ale vzhledem k mým zkušenostem je vždy lepší „křest“ ohněm se „sparing partnerem“ u kterého už zhruba víte co můžete a nemůžete čekat, než hned ostrý boj s neznámým „bijcem“ – ale nenechte se mýlit – prostředí a vypjatá situace dělá z borců nevyzpytatelné „zabijáky“, kteří si nic nedarují – myslím si, že je to šetrný způsob získání větší zkušenosti a jak se říká prvních „ostruh“. Každý kdo si prošel ringem moc dobře ví, že především psychická svázanost a neznalost tohoto prostředí ubírá na síle. Každé vystoupení před veřejností vypumpuje adrenalin na maximum, které způsobí, že i ten největší „flegmatik“ začne fungovat jak „namazaný stroj“ a nebo také naopak. Většinou po první výměně „názorů“ / úderů / v ringu psychická svázanost opadá a „borci“ se mohou plně věnovat naučeným kombinacím, kterými zasypávají svého „soupeře“.

Většina „amatérů“ z řad diváků je na pochybách když vidí dva borce v chráničích kteří do sebe kopou, ale tyto pochyby by zmizely hned po té co by zjistili, že takový dobře mířený „low – kick“, nebo „round – kick“ způsobí větší fyzickou destrukci / ač ne hned viditelnou /, než většina boxerských úderů, které jsou samozřejmě pro diváky – „amatéry“ zajímavější.

Možná se většina lidí bude ptát proč zrovna exhibiční vystoupení – beru to jako jeden z nejlepších možných způsobů jak ukázat lidem, že zde existuje i jiný „full- contactní“ sport než je jenom Box a že krása MUAY – THAI je především v komplexnosti.

Není nic hezčího pro trenéra, než když dva borci svedou boj, ve kterém nejde jen o vítězství a o „destrukci“ soupeře, ale o ukázku jejich technické vyzrálosti, kde kombinace střída kombinaci, kde jsou vidět „klinče“ , kolena, lokty, strhy a porazy. Mé srdce HIGHLANDERA jenom zaplesá a uzná připravenost borce k zápasu. Realita ostrého zápasu je jiná, ale základ technik je stejný – pouze důraznost a nasazení se mění….. to je názor Vašeho HIGHLANDERA, Vašeho trenéra a „ mravokárce“, Vašeho Khru…..

Bike Fest Hradec Králové – 2.6.2006 – Letiště u Hradce Králové

Na toto první exhibiční vystoupení byli vybráni dva nejzkušenější borci z řad HIGHLANDERS - / nepočítám –li samozřejmě sebe :-)/, kteří se řadí do váhové kategorie 91 Kg tzv. „těžkotonážníků“ jinak těžká až super těžká váha - Martin Mráz / 1978 / a Ondra Válek / 1976 / mají oba už dost velké zkušenosti v amatérském boxu, kde oba dosahovali celkem hodně slušných výsledků. Exhibiční vystoupení, které mělo zpestřit boxerská klání začalo asi s 80 minutovým zpožděním a dle slov „mých“ svěřenců – horší organizaci nezažili. Hlavní pořadatel se neznámo kam asi „vypařil“ a veškerou iniciativu musel převzít jeden ze členů boxerského oddílu, který odstartoval celý kolotoč zápasů. Martin a Ondra se svědomitě rozcvičovali, aby nedošlo ke zranění, ale start jejich exhibice se stále odkládal – což na psychice asi moc nepřidá obzvlášť je-li zpoždění přes 1 ½ hod. Konečně nastal čas jejich exhibice a jejich 5 minut slávy mohlo začít. Značně unavené publikum, které bylo hodnotně posilněno alkoholem – mezi námi se prý čekalo okolo 10 000 lidí, ale v den našeho exhibičního vystoupení jich tam bylo ani ne 1000 / pak se nedivím, že hlavní pořadatel zmizel :-) / , bujaře pokřikovali na borce, kteří právě ukončili svůj „fight“.

Martin s Ondrou hrdě nastoupili do ringu a s prvními zvuky rituální thajské hudby s mírným respektem rozjeli svůj exhibiční „fight“. Kola byla pouze po 1 minutě s 30s odpočinkem. První kolo bylo dle slov přihlížejících hodně vlažné a „oťukávací“. V druhém kole se již intenzita slušně stupňovala a některé údery a kopy již byli hodně tvrdé – obzvlášť některá kolena. Třetí kolo bylo ze všech nej. . Naskakovaná kolena, porazy a strhy. Některé se podařili až tak, že i diváci uznale pokyvovali hlavou. Vzhledem k tomu, že jsem se této exhibice osobně neúčastnil musím vycházet pouze ze slov „mých“ svěřenců a přihlížejících kolegů z oddílu Boxu. „Šmelc“ to byl, ale asi řádný, neboť kluci přišli v neděli na trénink značně zboulovaní a jejich neúčast na „sparingu“ potvrzovalo pouze mé tušení, že si opět nic nedali zadarmo – ach jo Ti „srdcaři“.

Bujará Úpice – 22.6.2006 – Úpické náměstí

Exhibiční vystoupení na této akci bylo vyžádáno trenérem Úpických boxerů – Viktorem Selingerem a trenérem, rozhodčím v jedné osobě p. Cabadajem . Akce se nesla v duchu 70 výročí založení oddílu boxu v Úpici a připravované „Bikové“ akce o víkendu, kde jsem mimochodem dělali „ security“. V ringu se měli střetnout v exhibičních vystoupeních v Boxu borci z Úpice, Trutnova a Nové Paky.

Dalším kdo si měl vychutnat hořkokyselou chuť v puse při vstupu do ringu a pocit vítězství a euforie při odchodu z něho byl Denis Hlaváček / 1981 / a Pavel Řezníček / 1982 / - oba borci ve váhové kategorii okolo 81 kg. Takže žádný „těžkotonážnící“ , ale zlatá střední cesta tzv. „ polotěžká“ až „těžká“ váha. Technicky celkem vyzrálí borci, kteří začali jak se říká od „píky“. A tak jsem měl velkou radost, že za tu dobu cca. 9 měsíců jsou již borci pod našim vedením / Horác a Maty / připraveni na exhibiční vystoupení, kde nebudou jenom stát a nevěřícně koukat co se to děje.

Sraz jsme měli v 17.30 hod před našim „Fight Gymem“ a vyráželi jsem směr Úpice. Jeli jsme 4 auta – takže celkem „kolona“ :-) . Po příjezdu následovalo krátké rozcvičení na lapách, protažení, namazání olejem a v 18.30 hod byl slavnostní nástup borců. Denis který měl červené trenky chtěl mermomocí roh červený – tak ho dostal :-). Pavel měl logicky roh modrý – ač trenky očividně modré neměl :-). Představení borců se neslo v duchu lehké nervozity z očekávaného „šmlecu“ – kluci se pozdravili po Thajsku – úklonem a vzdali si vzájemně hold. Následovali dva zápasy v boxu kdy lehce zmatený DJ pustil naši hudbu při jejich utkání :-) - takže legranda. Vše šlo jak po drátkách a organizace byla naprosto v pohodě. Malinko jsem měl obavy z toho, že je zde mnoho známých a kamarádů mých svěřenců a bál jsem se, aby přátelský „šmelc“ nepřerostl v klasický „ battle“. Pavel mne mile překvapil, že si upletl svůj první „pannung“ a nastoupil v něm – „Goog job boy“. Borci nastoupili do ringu, pozdravili se a po zaznění gongu a prvních tónů „thajské cimbálovky“ začal jejich exhibiční zápas.

Pavlův nástup byl opravdu hodně dynamický a Denis byl lehce zaskočen celkem tvrdými údery, které ukazovali, že nic nebude jen jako. Denis kontroval ještě lehkými údery a kopy v bláhovém domnění, že se Pavel trošku srovná, ale po těžkém háku, kdy i Pavel raději na malou „pikosekundu“ zdřevěněl zda to trošku nepřehnal / a přestal bojovat / si Denis uvědomil, že bude muset také trošku přitvrdit – ale to už tu byl konec prvního kola. Denis po „boxersku“ seděl v rohu a jeho sekundant „Maty“ mu asi řádně vynadal asi v duchu - , že teda takhle by ta exhibice byla pouze jednostranná a bude muset přitvrdit. Pavel v rohu, kde jsem mu sekundoval „Já“ – Horác – se po Thajsku vlnil v rytmu „cimbálovky“ a očividně byl v pohodě. Gong a druhé kolo – to se již neslo v duchu krásných technických výměn. Pěkná naskakovaná kolena , lokty z otoček – někdy až moc - od Pavla , na druhé straně jednoduché, ale pěkně usazované kombinace – ruka, noha – ruka, koleno - od Denise. Ani jsem to nestačil sledovat v jakém to vše bylo tempu – borci skoro vůbec takticky nestáli a stále předváděli pěkné výměny a kombinace, které nacházely svůj cíl. Denis byl přesnější a ve svém „ledovém“ klidu Pavla krásně kontroval – na stranu druhou Pavel byl hodně akční a snažil se předvést co nejatraktivnější „komba“ . Třetí kolo se již neslo v duchu celkové únavy – což není divu v tom parnu a při tom tempu, ale bylo vidět , že tempo u Pavla polevilo a Denis si jel stále to svém. Útok a hned odpověď – ve třetím kole bylo již i několik pěkných klinčů / sice nedotažených, ale dobrý /. Výměny byly komplexní tzn. ne jen ruce, nebo ne jen nohy - pěkná komba se střídala jedno za druhým. Ani nevím kdy se Denis trefil do Pavlova nosu ze kterého mu až po zápase začala lehce téct krev – ale to bylo asi jediné zranění z této exhibice. Borci toho měli očividně dost a asi byli rádi, že tento mini zápas byl ukončen ohlušujícím gongem oznamující konec třetího kola. Pozdravení a vyhlášení - nerozhodně asi nikoho nepřekvapilo, když se jednalo o exhibiční utkání, že. Kluci byli plni dojmu a jsem moc rád, že si oba vyzkoušeli svůj první „zápas“ bez úhony jak fyzické tak i psychické a jsou v pohodě.

Martin, Ondra, Pavel a Denis si svůj první „zápas“ ač exhibiční vyzkoušeli a svoji první zkušenost v ringu s Muay – Thai jim rozhodně již nikdo neodpáře. Jsem rád, že se kluci jak v Hradci tak v Úpici předvedli a ukázali nejen kus sebe, ale i kousek mé práce. Takže díky

Teď jen makat a zase jen makat……………

Komentář:

Radek Horák Mgr.

Vedení oddílu HIGHLANDERS